Mo mánáiguin gulahallat áššiin mat dáhpáhuvvet?

Norgga álbmot lea issorasat hirpmástuvvan bombafalleheami geažil mii čađahuvvui ráđđehusgoartila vuostá Oslo-gávpoga guovddážis ja báhčalemiid geažil AUFa geasseleairras Utøya sullos, mas ollugat gottáhalle. Mediat joatkevaččat dieđihit áššis, ja dán váttes dilis lea dehálaš váldit erenoamážit vuhtii mánáid dili. Danne Mánáidáittardeaddji dás almmuha dieđuid ja rávvagiid das mo rávesolbmot berrejit háleštit mánáiguin dan birra mii lea dáhpáhuvvan.

Mánáidáittardeaddji ávžžuha mánáid ja nuoraid háleštit vánhemiiddisetguin dahje dakkár rávesolbmuiguin geaidda sii luhttet, jos sii eai leat nu oadjebasat go dábálaččat, dahje dárbbašit háleštit geainna nu.

Mánátge ipmirdit juoidá ođđasiin
Mánát ja nuorat ipmirdit TVas, interneahtas ja eará mediain dan mii lea dáhpáhuvvan. Mánáidáittardeaddji fuomášuhttá dás moadde vuođđonjuolggadusa das mo don rávesolmmožin sáhtát mánáiguin gulahallat go deaividit fasttes dáhpáhusat.

Rávesolbmo vuolggasadji go dakkár dilis galgá mánáin atnit fuola, lea ahte ferte diehtit ahte mánáin lea justa seamma dárbu go rávesolbmuin beassat diehtit mii lea dáhpáhuvvan.

Ođđasat leat ráhkaduvvon rávesolbmuid várás
Go fasttes dáhpáhusat deaividit ja dieđihuvvojit almmolaččat, de fertet ovddimusat váldit vuhtii ahte ođđasat leat ráhkaduvvon rávesolbmuid eaige mánáid várás. Dakkár issoras dáhpáhusaid oktavuođain rávesolbmuid deháleamos doaibma lea vuhtii váldit mánáid ja nuoraid dárbbu diehtit mii dáhpáhuvvá.

Mediain lea dieđusge datge dehálaš ovddasvástádus, ahte galget suddjet mánáid amaset dárbbašmeahttumit gullat bahámus osiid olmmošlaš gillámušain.

Moadde vuođđonjuolggadusa das mo don galggat gulahallat mánáiguin:

• Don galggat vuoiggalaččat vástidit go mánát háliidit diehtit mii lea dáhpáhuvvan. Sii sáhttet jearrat gii dat dakkár issoras dagu lea dahkan ja manne, ja mo dat fasttes dahku šaddá váikkuhit.
  
  

• Vástit rehálaččat ja vuoiggalaččat gažaldagaide, muhto geahččal heivehit iežat vástádusa máná ahkái. Vástit njuolga máná gažaldahkii. Ale máná suddjen dihte muital maidege mii ii doala deaivása, iige álo leat dárbu visot muitalit. Dárbu sáhttá leat hehttet máná oaidnimis ilgadis govaid mediain, vai dakkár govat eai darván máná millii mat sáhttet čuohcit váttisvuohtan mánnái.
  
  

• Dárko mo mánná dávista dovdduidisguin dasa maid gullá. Sii sáhttet ballát, dorvvohuvvat, suhttat dahje morašmillii šaddat, ja dalle de lea dehálaš ahte rávesolmmoš ipmirda sin dovdduid. Garvve jearramis mánáin maid sii dovdet. Daja baicce juoidá das ahte du mielas mánná orru váivvis dahje balus, jos du mielas duođaid orru leamen nu, dahje háleš oppalaččat das mo olbmui lea lunddolaš dávistit dakkár dáhpáhussii. Divtte sin muitalit dovdduideaset birra, jos nu háliidit, muhto geahččal garvit addimis dakkár dovddu ahte sis livčče galgan leat eanet dovddut go sis duođaid leat.
  
  

• Mađe lagat gaskavuohta mánás lea olbmuide geaidda bahás dáhpáhus lea dáhpáhuvvan, dađe eambbo jáhkehahtti lea ahte mánás lea dárbu dan birra háleštit. Mánáide ferte maiddái leat lohpi dovdat ahte issoras dáhpáhus ii guoskka sidjiide nu ollu, go sii eai dovdda geange geasa dáhpáhus čuohcá.
  
  

• Mánát mielas háleštit dakkár áššiid birra veahážiid mielde. Dasto sii sáhttet váldit daid dieđuid maid sii leat ožžon iežaset stohkosiidda oassin ja daid oktavuođas čoavdásit dain. Stoahkan lea mánáide nugo giella lea rávesolbmuide. Dat lea reaidu mainna mánát sáhttet geahččaladdat ja oahppat hálddašit vásáhusaid. Dábálaččat ii leat mihkkege heajos mearkkaid jos mánát geavahit issoras dáhpáhusaid oassin iežaset duhkoraddamiin. Vejolaš lea baicce dadjat ahte dat lea dearvvaslaš ja lunddolaš mearka.

Várramearkkat
Muhtun mánáide dáhpáhus sáhttá garraseappot čuohcit go nuppiide, nu ahte sidjiide šaddet váttisvuođat maŋŋil. Deháleamos várramearkkat leat:

• Konsentrašuvdnaváttisvuođat

• Nagirhisvuohta

• Nuppástuvvan láhttenvuohki, mánná omd. suhttá johtilit ja garraseappot, dahje muosehuvvá, ja sáhttá láhttegoahtit unnit mánnán go livččii galgan iežas agi ektui, omd. cissat seŋgii ihkku dahje ballat nohkkamis.

• Deattán dáhpáhusa geažil, dahje ahte máná millii ain bahkkejit váivves govat dáhpáhusas.

Go mánás leat dakkár mielladávistusat, de lea erenoamáš dehálaš ahte mánná dovdá iežas beassat háleštit rávesolbmuin dan birra mii su váivvida. Dárbu soaitá maiddái oažžut áššedovdi veahki vai mánná sáhttá beassat váivašuvvamis dáhpáhusa geažil ja almmá oaččokeahttá das bissovaš miellagillámušaid.

Oppdatert: 27.07.2011 01:02